Brevijar, II. ljubljanski (II. beramski), I. dio; Breviarium glagoliticum, vol. I, 15. st. (NUK, Ms 163)
Uporabom ovoga izvora obvezujem se poštivati autorska prava citiranjem izvora kao: Badurina Stipčević, Vesna; Botica, Ivan; Dimitrova, Margaret; Dürrigl, Marija-Ana; Hristova Šomova, Iskra; Kovačević, Ana; Kuhar, Kristijan; Mihaljević, Milan; Mokrović, Ljiljana; Požar, Sandra; Radošević, Andrea; Šimić, Marinka; Vela, Jozo; Vince, Jasna; Vučković, Josip; Zubčić, Sanja; Žagar, Mateo. 2015. Preslovljeni Temporal Drugoga beramskog (ljubljanskog) brevijara. Zagreb: Staroslavenski institut. (dostupan na https://beram.stin.hr/hr/transliteration/53)
÷ nša zabudutь se do vrimene
. i nik'tože vspomenenie imeti
vač'netь delь nšihь . lêki sêni
mimošastie e vrime nše . i nestь
vraĉeniê kon'cu nšmu . êk
nez'namenanь e i nik'tože vratit'
se . pridite ubo i oživemo
dobrihь êže sutь . i uživemo
stvari leki v ûnosti
pos'peš'no . vina kras'nago i masti
naplnim' se . i da ne mimoidetь
nsь cvetь vrimen'ni Œ v ÷ proste dn
ppravad'nihь dše
v rucê bži sutь . i ne prikos'net'
se ihь muka semrti . videni
biše va očiû bezum'nihь
umriti . i m'neno bê umučenie
iz'šastie ihь ot puti pravad'nago
. otidoše nispodolь iže
ot nasь puti skrušeniê oni že
sutь v mire . aĉe i pred' čki mučeni
sutь ufanie že ihь bez'semrtiê
plno e . v malihь že postradavьše
v mnozihь dobrihь ustroet'
se . êk bь iskusi e i obrete e
dostoini sebê . leki zlato
v peĉi iskusi e . i êko olokavto
priêt' e i va vrême budetь prizrenie
ihь . prosvatet' se êk iskri
v trsti ras'tekutь se . suditi
vač'nutь narodi i vzladaûtь
lûdi . i v'cesarit' se bь ihь . v vki
upvaûĉe že na nь razumeûtь .
istinu . i ver'ni v lûb'vi vspokoetь
se emu . êk darь i mirь e vzlûb'lenimь
ego . nečistivi že v pomislehь
svoihь . nakazanie imêti
vač'nutь iže nebregoše pravad'nago
i ot ga otstupiše . mudrost'
bo i nakazanie otvržet' .
nebžnь i taĉe e ufanie ihь . i trudi
ihь bez' ploda . i pusta dela
ihь . i ženi ihь bezum'ni sutь
i čeda ihь bezakonьna . prokleto
sazdanie ihь êk bžna e neplod'na
i neoskvrnena . i êkože ne vêstь
loža v grise . imeti vač'nutь
plodь v prizrenie dšь stihь . iskuplenь
e ne delaei rukama svoima
bezakoniê . ne pomiš'lae protivь
bu nepravdu . dast' bo bь darь
veri izbrani i žrebь v dumu
gni priêtanь . blagihь bo truda
slvanь e plodь . i ego že ne prestaetь
korenь premudrosti . čeda že
blud'nihь v skon'čanie budutь
i ot bezakonьnie postele svetь
otvlêčet' se . Œ ndle .g. avgusta
vsačaskaê mudrostь ot ga ba e
i š nimь bê vsagda i e pred' nim'
pêsak' mor'ski i dažda kaple
dni veka kto is'čitaetь . visota
nbsь i širota zmle . i glubinu mor'skuû
kto iz'mirilь e . mudrostь bžiû
nad'hodeĉuû vsačaskaê kto
isledova . prie vsehь sazdana
e mudrostь i razumь hotrostь
ot veka . istoč'nik' mudroti
e slvo bžie i va viš'nihь
všastie ee že zapovidь več'na
. korenь mudrosti emuže
otkrvena e i êvlena i um'noženie
vhoda ee kto razumê . edinь
e viš'ni sazdatelь vsêhь
vsemogi crь silanь i strašanь
zelo . sêdê na prêstole
vladae bь . si stvori
v dusê stê i viditь isьčitaetь
. i izmirilь e i izliê
û na v'sa dela svoê i na v'saku
pltь . po danii svoemь daet'
û lûbeĉim' û . strahь gnь slva
i proslavlenie i radostь i
venacь veseliê . strahь gnь vzveselitь
srce i dastь veselie
i razumь i dlgotu dni .
boeĉim' se ga blago budetь
naposlidь i v danь umrtiê svoego
blit' te . lûbavь bžiê
časna mudrostь . im'že ubo êvit'
se va videni vzlûbet' û .
vse dni . i v poznanii vêličastviê
svoego . načelo
prêmudrosti strahь gnь . i
s vêrnimi v ložesni sazidanь
e i sa izbranimi že hoditь
. i s prvdnimi i vêrnimi znaet'
se . .g. čte strahь gnь
razumь redovstva redov'stvo
že hranitь . i vglubitь
srce krasotu i radostь
dastь . boeĉim' se
blgo budetь . i va dni
skončaniê svoego blvit'
se . isplnenie mudrosti
strahь gnь . i pl'nostь
ot plod' ego . vsaki darь
ego isplnit' se . ot narodь
mêsta i skroviĉa ego . vênacь
mudrosti strahь gnь
. isplnae mirь i spsnie . plodь
vidê i sačtei . iboû
že sutь dari bžii . umь i razumь
prêmudrosti mudrostiû
pridela . i slvu boeĉim'
se vznositь .
korenь mudrosti e strahь
gnь . kite bo ee pred'ložene
pri skroviĉihь mudrosti
. umь i razumь redovstvo
. ne vêst že grêhovь
mudrostь strahь gnь
izgonitь grêhi . ibo iže
bez griha e ne možet' se
oprvditi . gnêv bo srca
ego povraĉenie e daže do
vrimeni . skrietь ssa ego
i ustnê mnozihь vzvêstetь
umь ego . v skroviĉihь
mudrosti . zaznmenie
nauka . i otvrženie
grêha klananie bžie .