Brevijar, II. ljubljanski (II. beramski), I. dio; Breviarium glagoliticum, vol. I, 15. st. (NUK, Ms 163)
Uporabom ovoga izvora obvezujem se poštivati autorska prava citiranjem izvora kao: Badurina Stipčević, Vesna; Botica, Ivan; Dimitrova, Margaret; Dürrigl, Marija-Ana; Hristova Šomova, Iskra; Kovačević, Ana; Kuhar, Kristijan; Mihaljević, Milan; Mokrović, Ljiljana; Požar, Sandra; Radošević, Andrea; Šimić, Marinka; Vela, Jozo; Vince, Jasna; Vučković, Josip; Zubčić, Sanja; Žagar, Mateo. 2015. Preslovljeni Temporal Drugoga beramskog (ljubljanskog) brevijara. Zagreb: Staroslavenski institut. (dostupan na https://beram.stin.hr/hr/transliteration/53)
v ni dni um'nožaûĉimь
se učnkomь gnimь . i bist'
ras'prь gr'komь protivu
ev'rêomь . êko proz'rimo
bivahu vsedan'nei
služ'bi v'dovice ihь .
priz'vav'še že . bï. v'se
m'nožastvo učnkь . i rêše
neugod'no estь nmь ostaviv'še
slvo bžie .
služiti tr'pezamь .
iz'berite ubo btrê ot vasь mžь
razum'nêhь .ž. pl'nihь dha stago
i premudros'ti . eže pristavimь
služ'bi sei . mi že vis'tinu
mltvi i služ'bê nastoêti
budemь . rêš . stêpanь ubo pl'nь mlsti
i k'rêposti . t'voraše znmniê
i čudesa veliê v' lûdêhь . brš v'staše
že eteri ot san'ma stezaûĉe
se sa stêpanomь . i ne možahu protivu
stati premudrosti i dhu
iže glaše . tvoraše znm . čte .
i ugodno bis slvo sie preda vsêmь
m'nožastvomь . i izab'raše
stêpana muža pl'na vêri i dha
stgo . i pilipa i prokora . i nikanora
i timona i par'menu . i nikulu
priš'l'ca ot an'tiohie . i postaviše
e predь z'rakomь apli . i pomoliše
se . i vzьložiše na ne ruki .
i slvo bžie rastêêše . i m'nožaše
se čis'lo učnikь v' erslmê vel'mi
. oĉe že i m'nogь narodь ot k'niž'nikь
i parisêi poslušahu
vêri . rêš . vidêhu v'si stêpana
. iže bêhu v' san'mê . i s'motrahu
lice ego . êko lice an'ĵla
stoeĉa meû imi . brš iže
bê pl'nь mlsti i k'rêposti tvoraše
znmniê i čudesa veliê
vь lûdehь . i s'motrahu . čte .
stêpan' že pl'nь mlsti i k'rêpos'ti
. i t'voraše znmniê
i čudesa veliê v' lûdêhь .
v'stav'še že eteri ot san'ma
naricaemago tiveritinьska
. i kurênêis'ka i alek'san'dar'skago
. i iže bêhu ot kilikie
i asie . s'tezaûĉe se sь stêpanomь
. i ne možahu protivu
stati premud'rosti
i dhu iže glaše . tagda
poustiše muže glûĉe . êko
mi slišahomь ego glûĉa
slvsa hul'na na moisêê
i na ba . pod'vig'še že lûdi
s'tar'ce i k'niž'niki . i napad'še
vshitiše s'têpana i privedoše
i v' z'bor' . postaviše
že svêdoki laž'nie glûĉe
. si čkь ne počivaetь slvsa
hul'na gle . na mêsto stoe
i na zakonь . s'lišahom' bo
i glûĉь . êko isь nazaraninь
ta razoritь mês'to sie . i iz'mênitь
običae eže predas'tь
nmь moisêi . v'zrêv'še na nь
v'si sêdeĉei v z'borê . vidêše
lice ego êko lice anĵla .
rêš . v'zrêvь n nbo bžni s'têpanь
vidê slvu bžiû i reče . se
viž'dû nbsa otvr's'ta i sna ččskago
stoeĉa o des'noû sili bžieû
. brš . egdaže bêše stêpanь
pl'nь dha sta v'zrêvь n nbo
. vidê slvu bžiû i rče . čte .
slvo stgo avgustina bskpa .
brtie vzьlûb'lena v'čeraš'ni
dnь častihomь vrêmen'noe
vêč'nago cra nšego
roistvo . dns že
častimь premoženie
mnogihь mukь viteza
s'têpana . v'čera ubo crь nšь
teš'kostiû odênь têla iz'
polati dviča č'rêva izьšadь
posêtiti račilь estь
mira . dansь vitezь s'têpanь
izь obitêli têla iz'šadь
. pobêditelь preide na
nbo . ti že . rêš . kamenovahu
židove s'têpana vzivaûĉa
i glûĉa . gi ise he primi dhь
moi . i ne postavi imь sego za
g'rêhь . brš . prêk'lonь ubo kolêni
stêpanь v'zapi g'lasomь veliemь
reki . gi ise he primi . čte .
on' v'sagdaš'nago bžstva
v'lastiû s'hranenu . rabi ob'lêčenie
têla priêmь . na sego vêka pole
brati se hote v'zide . sa
že nizьloženiemь istlên'nimь
têla odêniemь . v' nbsku polatu
va vêki crstvovati hote
v'nide . onь vistinu s'nide
têlomь odênь . sa že v'zide
k'rviû obên'čanь . vzide vistinu
stêpanь kamenuûĉimi židi .
êkože hь snide veseleĉimi se
anĵli . v'čera sti anĵli slva
va viš'nihь bu veseleĉe se
pêše . danasь stêpana raduûĉe
se v' svoe pridruženie priêše .
rêš . ustrьmiše se vsi edino dšno
na nь . i izag'naše i vanь izь grada
. v'zivaûĉa i rekuĉa . gi primi
dhь moi . bršь . i svêdêteli položiše
rizi svoe . pri nogu ûnoše etera
naricaemago sav'la . i kamenovahu
v'zivaûĉa i rekuĉa . stêpana
v'čera gь izide izь č'rêva dviča
. danasь s'têpanь izьšalь
estь izь už'nice têla . v'čera
hь za ni p'lênami bistь povitь .
danasь stêpanь bezь semr'tvs'tva
rizoû estь ot nego odenь . v'čera
ês'l'na têsnota ha ob'êtь m'lada
. danasь prostran'stvo nbse
stêpana pobêždaûĉa priêtь .
edinь s'nide gь . da bi m'nogie vz'nesalь
. s'mêri se crь nšь . da s'voe